Sdílet tento článek
Kolumbie si dlouhodobě drží třetí místo v žebříčku největších kávových producentů na světě. K tomu je druhá v produkci káv arabika. Někteří lidé si dokonce myslí, že nejvíc kávy na celém světě pochází právě z této země. Kolumbijská káva je od druhé poloviny 20. století synonymem kvality, a to ať už se bavíme o výběrovém sektoru nebo o komoditních kávách. Proč tomu tak je? Co takovému úspěchu předcházelo?
Jak se káva do Kolumbie dostala
Budete se možná divit, ale káva se do Kolumbie dostala až v 18. století. Tedy o celé století později po založení prvních evropských kaváren (1629 v Benátkách).
Kávovníky přivezli na jihoamerický kontinent Holanďané, a to nejdříve do Karibiku – do Surinamu, na Kubu, Haiti a do Venezuely. O šíření této rostliny se poté postarali zejména jezuité, kteří si kávovníky často sadili primárně pro svou vlastní potřebu nebo pro užitek nejbližšího okolí. Export kávových zrn byl v té době velmi komplikovaný a drahý. Kvůli vysokým clům uvaleným Španělskou korunou nemohla cena kolumbijské kávy konkurovat kávě z jiných evropských kolonií. Pěstování kávy na export nemělo velký význam, proto zatím nikdo neměl zájem na zakládání větších plantáží.
Legenda o jezuitském knězi
O počátcích kávy v Kolumbii toho víme poměrně málo, tu a tam se objevuje historický zápis nebo později sepsaná legenda. Jednou z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších historek o pronikání kávy do kolumbijské kultury je příběh o jezuitském knězi Franciscovi Romerovi.
Podle této legendy se Francisco zasloužil o založení prvních plantáží a šíření pěstování kávy. Bylo to v okolí městečka Salazar de las Palmas v Severním Santanderu. Jezuité byli vždy považováni za dobré obchodníky a Francisco viděl v kávě velký potenciál. Proto když za ním jeho farníci chodili ke zpovědi, přikázal jim jako odpustky za jejich hříchy sázet kávovníky.
V této době, na přelomu století, se také měnilo politické prostředí země a po vyhlášení nezávistlosti na Španělsku se uvolnila celní opatření. Káva se začala vyvážet. Po zemi se sázely kávovníky a obchod vzkvétal. Většinu plantáží ale vlastnilo jen pár majitelů, velkých latifundistů. Když viděli obchodní potenciál této plodiny, zasvětili produkci kávy celé své obrovské pozemky. Na konci 19. století se Kolumbie stala jedním z největších exportérů kávy na světě.
Federace pěstitelů kávy jako pomocník v temných časech
Nelze mluvit o kolumbijské kávě bez zmínky o Národní federaci pěstitelů kávy, státní organizaci, která ovlivňuje vývoj tohoto sektoru od svého založení.
Někdy na počátku 20. století byla tedy velká část produkce kávy v Kolumbii v rukou několika velkých producentů. Ti provozovali rozsáhlé farmy, známé také jako haciendy. Pracovníci na těchto haciendách byli rolníci, domorodé obyvatelstvo a bývalí otroci. V tomto období došlo k několika nepříznivým událostem. Celá země značně utrpěla po tzv. Tisícidenní válce (1899-1902) a navíc se ke konci 20. let a během let 30. šiřil dopad Velké hospodářské krize, kdy celosvětově došlo k poklesu cen kávy. To způsobilo bankrot mnoha z těchto kolumbijských haciend.
V odpověď na vývoj situace se v roce 1927 dala dohromady skupina prominentních producentů kávy z oblasti Zona Cafetera a vytvořila Národní federaci pěstitelů kávy – Federación Nacional de Cafeteros de Colombia (FNC). Jejich cílem bylo zastupovat zemědělce při propagaci kolumbijské kávy v zahraničí a zajištění spravedlivých cen při prodeji na globálním trhu.
Ve snaze zachránit produkci kávy a vypořádat se s kolísáním cen vláda nakoupila tyto velké farmy, rozdělila je a prodala dělníkům, kteří mohli vedle kávy sázet další plodiny.
Značka 100% kolumbijská káva
Od té doby FNC do značné míry pokračuje ve svém úsilí jménem kolumbijských producentů kávy s cílem využít image země jako původu kávy na globální scéně. Jeden takový příklad přišel v roce 1961, kdy organizace vytvořila značku 100% kolumbijská káva.
Tato značka se stala skvělým prostředkem jak zvýšit prodeje kolumbijských farmářů. Pomohla jim prezentovat kolumbijskou kávu na světových trzích a odlišit ji od zbytku komodity. Spotřebitelé začali tuto obchodní značku snadněji identifikovat a přímo vyhledávat. Federace navíc zavedla přísná opatření ohledně kvality kávy, kterou je možno vyvézt. Svět si tak tuto značku asocioval s produktem nesrovnatelně lepším, než z ostatních zemí.
Na podporu nové strategie si Federace vymyslela postavu Juana Valdéze, typizovaného kolumbijského farmáře. Jeho obraz dodal značce tvář a lidé si jej zamilovali. Dodnes těží Kolumbie z povědomí, které si od 60. let vybudovala a stále platí, že kolumbijská káva je synonymem kvality.
Je dnes Federace potřebná?
Současná pozice Federace je dvojznačná, řada farmářů ji začala vidět jako překážku, rigidní entitu, která příliš omezuje pěstování a nepřináší už takové výhody pro své členy. V posledních 10-15 letech se kávový průmysl hodně změnil. Nové trendy (mimo jiné i rostoucí sektor výběrové kávy) vedly k uvolnění vnitřní politiky FNC a upuštění od jejího monopolu na export kávy. Federace stále kontroluje veškeré vývozy, stanovuje pravidla, vydává exportní licence, ale už zdaleka není jedinou entitou, která může kávu z Kolumbie exportovat. Většina farmářů stále funguje v souladu s doporučeními a nařízeními FNC, která zahrnují například doporučení ohledně pěstovaných odrůd. Existuje ale čím dál větší množství pěstitelů, kteří si razí svou cestu.
Názory jsou různé stejně jako dopady působení FNC napříč desetiletími. Od svého vzniku pomáhala Federace budovat školy a infrastrukturu, zajistila stabilní pozici kolumbijských káv na světových trzích a pomáhala v řadě dalších oblastí. Také však díky jejím doporučením došlo k vysazování monokulturních plantáží, kácení stromů a dalším sporným praktikám.
Výběrová káva a změny, které s ní přišly
Od začátku 21. století těží Kolumbie z rostoucí popularity výběrových káv. Zjednodušeně bychom mohli říci, že jsou to takové kávy, které mají jasný trasovatelný původ a svou kvalitou převyšují běžný standart této komodity. Každý rok se po celém světě dokonce konají soutěže o nejlepší chuťový profil, tzv. Cup of Excellence. Vítězné kávy jsou poté prodávány mnohonásobně lépe, než je běžná burzovní cena. Poprvé se kávy z Kolumbie této soutěže účastnily v roce 2005 a od té doby se pravidelně umisťují na vysokých postech.
Celý tento úvod nastiňuje směřování kávového průmyslu od konce minulého století. Rostoucí popularita kvalitních káv mezi nákupčími a spotřebiteli, vysoké ceny těch nejlépe hodnocených káv, to vše motivovalo řadu farmářů dělat věci jinak. Zejména nově nastupující generace farmářů se začala orientovat na kvalitu místo kvantity. Dobře hodnocené kávy mají na trhu větší cenu a farmář pak není tolik závislý na nestabilitě tržních cen.
Aby se zvýšila kvalita pěstovaného produktu, museli se farmáři často zamyslet nad tradičními procesy a změnit je. Lépe sbírat, šetrněji zpracovávat a o všem si vést detailní zápisy. Jedině tak se mohli pěstitelé dozvědět, v čem spočívá tajemství kvalitní kávy a vše sklizeň za sklizní opakovat a zlepšovat.
A jak to bude dál?
Zejména v posledním desetiletí kvalita kolumbijských káv extrémně vzrostla. Za tímto vývojem stojí více faktorů – růst celosvětové poptávky po kvaitních kávách, snadné sdílení informací i na méně dostupných místech, snaha zajistit stabilitu farem a uniknout cenové fluktuaci. To vše motivuje stále další a daší farmáře, aby se zaměřovali na kvalitu a pokusili se prodávat svou kávu za lepší cenu. Vzdělání je dnes mnohem jednodušší a dostupnější, sdílení informací na internetu je rychlé a zvládne s ním pracovat i producent ve velmi odlehlé lokalitě.
Kolumbie je zěmě obrovských možností. Její kávy jsou rok od roku rozmanitější. Stále má však před sebou ještě celou řadu výzev, jako jsou klimatické změny, stárnutí populace a opouštění farem. Také socio-politická situace není úplně ideální. Ale v kávě, zejména té výběrové, leží obrovský potenciál. Doufejme, že jej budeme moci spolu s kolumbijskými farmáři i dál objevovat a rozšiřovat.
Zdroje: Perfect Daily Grind, Cafe de Colombia, FNC, Apasionados por el cafe, Cup of Excellence
1 Komentář